Publikace zachycuje životní příběh brigádního gen.v.v. Zdeňka Škarvady. Popisuje jeho cestu k čs. letectvu i jeho pozdější odchod do zahraničního odboje po obsazení zbytku Československa německou armádou v roce 1939. Začátek války ho zastihl v Polsku. Během ústupu se dostal až na území SSSR. Po několika měsících byl zařazen do transportu mířícího do Velké Británie. Vstoupil do řad královského letectva a stal se příslušníkem slavné 310. čs. stíhací perutě. Při jednom z hlídkových letů byl nucen svůj letoun opustit nad kanálem La Manche. Byl vyloven osádkou německé lodi a stal se válečným zajatcem. Prošel několika zajateckými tábory. Osvobozen byl až na konci války. Do vlasti se vrátil jako příslušník 310. čs. stíhací perutě ... >>

Plukovník letectva v.v. Josef Stehlík byl jedním z nejúspěšnějších čs. válečných letců, který v průběhů šesti válečných let bojoval a vítězil na třech frontách druhé světové války. Jako bývalý letec čs. vojenského letectva se rozhodl zapojit se do zahraničního odboje. V roce 1939 opustil protektorát, odešel do Polska a potom do Francie, kde jako válečný pilot zasáhl do bojů. Po porážce Francie odplul do Afriky a později do Velké Británie. Byl přijat do RAF a jako příslušník 312. čs. stíhací perutě se účastnil letecké "Bitvy o Anglii". Později působil jako letecký instruktor v Kanadě. V roce 1943 byl vybrán do skupiny letců, kteří měli vytvořit stíhací jednotku v Sovětském svazu ...... >>

Plukovník letectva v.v. Jaroslav Chmelík byl příslušníkem čs. pozemní armády bojující na Středním východě. V roce 1942 se rozhodl se přihlásit do leteckého výcviku a po jeho úspěšném absolvování se stal pilotem 310. čs. stíhací perutě. Po skončení války se stal učitelem létání. Ani jemu se nevyhnuly persekuce, které přinesla změna politické situace v Československu po roce 1948. Přesto odlétal ještě mnoho hodin jako pilot čs. aerolinií… >>

Generálmajor letectva v.v. Otmar Kučera, DFC byl jednou z nejvýraznějších postav čs. zahraničního odboje. V době letecké bitvy o Británii začínal svoji službu v RAF jako sergeant (četař letectva), na konci války byl uznávaným leteckým esem a velitelem 313. čs. stíhací perutě. Po návratu do vlasti stál v čele 7. leteckého pluku "invazního" v Brně. Osud Otmara Kučery byl podobný osudu většiny vojáků, kteří se stali pro nový systém nepohodlnými. Na začátku roku 1949 byl zatčen a po soudu, který ho zprostil obvinění pro nedostatek důkazů, byl vyhozen z armády. Následovala vojenská degradace, vystěhování ze služebního bytu, podřadná zaměstnání… >>

Plukovník letectva v.v. Karel Bednařík byl příslušníkem čs. pozemní jednotky ve Francii, s níž se účastnil ústupových bojů v roce 1940. Po porážce Francie se na lodi přepravil do Velké Británie. Tam se rozhodl vstoupit do RAF - britského královského letectva. Po ukončení výcviku byl přidělen jako střelec-radiotelegrafista k 96. britské stíhací peruti, která měla za úkol zabraňovat německým nočním bombardérům pronikat nad britské ostrovy. V této činnosti pokračoval i u slavné 68. stíhací perutě. Po skončení války se vrátil do vlasti a nedlouho po té odešel z armády. I tak se stal po únoru 1948 pro novou společnost nepohodlným … >>

Major v.v. František Živěla překročil v létě 1939 hranici protektorátu s cílem vstoupit do čs. zahraniční jednotky, která se formovala v Polsku. Odtud odjel do Francie, vstoupil do Cizinecké legie a po vypuknutí války v Evropě se stal příslušníkem čs. pěší jednotky ve Francii. Po kapitulaci Francie odplul do Velké Británie, vstoupil do RAF VR. Po absolvování zbrojířského kurzu byl odeslán k 310. čs. stíhací peruti, kde sloužil jako vedoucí zbrojířů u letky A. Stejnou funkci vykonával později i u 312. čs. stíhací perutě …>>

Plukovník letectva v.v. Jaroslav Šála se rozhodl jako bývalý příslušník čs. armády opustit v létě 1939 území Protektorátu a v Polsku se přihlásil do formující se čs. zahraniční vojenské jednotky. Později byl lodí přepraven do Francie, kde absolvoval výcvik na vícemotorové letouny. Do boje však nemohl zasáhnout, neboť před jeho odesláním na frontu Francie kapitulovala. Odplul do Velké Británie, vstoupil do britského Královského letectva a absolvoval stíhací výcvik. V létě 1941 byl přidělen k 310. čs. stíhací peruti. Nevrátil se z operačního letu 29. ledna 1943, kdy se v rámci operace Ramrod 50 podílel na ochraně bombardérů… >>

Plukovník letectva v.v. František Burda opustil po násilném záboru zbytku republiky Německou armádou v létě 1939 ilegálně protektorát. Létal jako stíhací pilot ve Francii. Po její porážce, odplul do Velké Británie, kde se stal příslušníkem dobrovolnické zálohy britského Královského letectva (RAF VR). Sloužil u 310. čs. stíhací perutě, v roce 1942 byl jmenován velitelem letky B. U jednotky sloužil až do 27. února 1943, kdy se účastnil doprovodu bombardérů nad Brest. Během tohoto letu byl nucen opustit svůj poškozený letoun a použít padáku … >>

Vydáno - srpen 2004 (náklad: 750 výtisků; zůstatek: 113)

Plukovník v.v. Josef Křístek se rozhodl v roce 1939, po okupaci zbytku republiky německou armádou, odejít ilegálně do Polska a přihlásil se do čs. zahraniční jednotky. Po napadení Polska německou armádou prodělal vyčerpávající ústup směrem k sovětským hranicím, kde byl zajat Rudou armádou. V roce 1941 byl přepraven lodí na Střední východ, kde se zformovala čs. pěší jednotka. Účastnil se bojových akcí v Západní poušti a Sýrii, bránil obležený Tobruk. V roce 1943 se s jednotkou přemístil do Velké Británie. V boji pokračoval po vylodění spojenecké armády v Evropě, kdy se čs. vojáci podíleli na obklíčení německé posádky v Dunkerque ... >>

Plukovník letectva v.v. Karel Schoř se nehodlal smířit s rozpadem Československa a násilnou německou okupací a v létě 1939 vstoupil do čs. zahraniční armády, která se začala vytvářet v Polsku. Později se jako pilot bombardéru účastnil bojů ve Francii a po její kapitulaci odplul do Velké Británie. Stal se příslušníkem 311. čs. bombardovací perutě RAF, později zastával funkci leteckého instruktora. V létě 1945 se vrátil do osvobozené vlasti, létal jako dopravní pilot u Čs. aerolinií. Po změně politického systému v roce 1948 se rozhodl ilegálně opustit Československo, byl zadržen a několik roků strávil v jáchymovských dolech ... >>

Plukovník letectva in memoriam František Vavřínek se rozhodl jako bývalý vojenský pilot v červenci 1939 opustit protektorát a vstoupit do zahraniční armády, formující se v sousedním Polsku. Vstoupil do polského letectva a jako jeho příslušník prožil začátek války i následný ústup. Během něho byl zajat Rudou armádou a více než rok prožil v sovětské internaci. Na začátku roku 1941 byl začleněn do transportu směřujícího do Velké Británie. Byl přijat do britského Královského letectva a zařazen k 313. čs. stíhací peruti a později k 312. čs. stíhací peruti. Po ukončení války v Evropě se vrátil v hodnosti poručíka zpět do Československa.
V roce 1950 však byl přinucen čs. vojenské letectvo opustit ... >>

Kniha popisuje životní osudy devíti příslušníků britského Královského letectva, kteří se narodili v Holáskách nebo Tuřanech (dnes součásti Brna) nebo tam prožili část svého života. Konkrétně se jedná o životní příběhy těchto letců: Emila Bočka, Jaroslava Brázdila, Josefa Drčky, Oldřicha Jambora, Slavomila Janáčka, Arnošta Jedounka, Tomáše Krumla, Josefa Novotného, Jaroslava Rolence. Tři z nich se však návratu do osvobozené vlasti nedožili...

Plukovník ve výslužbě Robert Matula se v létě 1939 rozhodl odejít z protektorátu se záměrem vystoupit v Polsku do tvořící se čs. jednotky. Později odplul do francie a dále již jako příslušník Cizinecké legie do severní Afriky. Po napadení Polska německou armádou se vrátil do Francie a zůčastnil se v rámci 2. čs. pěšího pluku ústupových bojů. Po porážce Francie odplul do Velké Británie. Tam absolvoval několik speciálních kurzů a v září 1944 byl s pěti dalšími členy skupiny WOLFRAM vysazen na území protektorátu...

Plukovník in memoriam Leopold Šrom překročil v červnu 1939 ilegálně hranici protektorátu a Polska, kde podepsal předběžný závazek ke službě v Cizinecké legii. V následujícím měsíci odplul z Gdyně do Francie. Odtud pokračoval, již jako voják legie, v cestě do Afriky. Po vypuknutí války se přemístil do francie. Přeškolení na novou leteckou techniku však nestihl dokončit a po pádu Francie odplul do Velké británie. Tam byl přijat do britského Královského letectva a přidělen k britské 245. peruti. později sloužil u 310. čs. stíhací perutě. V roce 1943 se přihlásil do náboru pilotů pro stíhací jednotku, která měla působit na východní frontě. Byl vybrán do skupiny jednadvaceti letců, která se v únoru 1944 vydala na cestu z Velké Británie do SSSR...

Kniha popisuje životní osudy jedenácti příslušníků československé zahraniční armády –vojáků pozemních jednotek, kteří se narodili nebo prožili část svého života na území v tuřanské farnosti (Tuřany, Brněnské Ivanovice, Chrlice, Holásky, Dvorska, Roznberk a Malá Slatina). Konkrétně se jedná o životní příběhy těchto vojáků: Jana Budínského, Jana Harašty, Břetislava Kincla, Antonína Krahuly, Antonína Krahuly mladšího, Jana Krejčího, Jakuba Kučery, Aloise Melichara, Jana Němce, Josefa Poláka, Bořivoje Sedláka. V knize jsou i malé medailónky dalších příslušníků pozemních jednotek, kteří později sloužili v britském Královském letectvu: Emila Bočka, Jaroslava Brázdila, Josefa Drčky, Oldřicha Jambora, Slavomila Janáčka. Jejich osudy jsou podrobně zachyceny v knize Letci z Holásek a Tuřan ve II. světové válce“.